https://www.facebook.com/babileto/photos/gm.1884834684865770/1654368664613171/?type=3
V rámci předprogramu Babího léta Vás srdečně zveme na
Dendrologická vycházka s Mgr. Karlem Pinkasem (areál PN Bohnice)
Kdy: ve středu 6. 9. 2017.
Kde: v 16:30 hod. před kostelem sv. Václava.
Konec vycházky: u výjezdové brány areálU PN Bohnice.
Délka vycházky: u výjezdové brány areálU PN Bohnice cca 90 minut.
Při vycházce se budeme opět setkávat jak s nově vysazenými dřevinami, tak se staršími stromy. Uvidíme všechny tři druhy u nás rostoucích katalp, přirozenou i kultivovanou formu dřezovce, nahovětevce, cizokrajné javory, jerlíny japonské, jírovce maďaly i červené, kaštanovník, pajasan a škumpu, topol šedý. Nepřehlédneme ani dřeviny keřovité: střemchu, zimostráz, dřišťály, lísku největší, hloh jednosemenný, hlohyni šarlatovou, přízemní zimolez fialový, brslen japonský, čimišník a moruši bílou. Samozřejmě, že cestou budeme míjet také jehličnany, např. omoriku, smrk sivý, borovici pokroucenou, vejmutovku, jedli kavkazskou a jedli ojíněnou.
Srdečně Vás zve Mgr. Karel Pinkas
Vstupné je zdarma!
Facebook
https://www.facebook.com/babileto/photos/gm.512292492450570/1654651084584929/?type=3
V rámci předprogramu Babího léta Vás srdečně zveme na koncert
a
Azumi Chiba (violin) a Soyoko Saito (piano)
Kdy: 8. září 2017 od 14:30.
Kde: kostel sv. Václava (Psychiatrická nemocnice Bohnic).
Program:
Violin Sonata No.1 in G minor, BWV 1001 Siciliana J.S. Bach
Salut d'amour (op.12) Edward Elgar
Country Roads (from Whisper of the Heart, Mimiwosumaseba) John Denver
耳をすませば－カントリーロード
Jonetsu Tairiku (Passion Continent) Hakase Taro
葉加瀬太郎-情熱大陸
a dále zahrají
Korean children song
류한별& ○한나
Japanese Okinawa tune (Nada Sousou) Grace singers
Magnifikat All together
Vstupné je zdarma!
Facebook
https://www.facebook.com/babileto/photos/gm.525144177827943/1654338084616229/?type=3
V rámci předprogramu Babího léta Vás srdečně zveme na
Komentovaná prohlídka Bohnic s Blankou Rošickou
Kdy: Úterý 5. září od 17:00 hodin.
Kde: Sraz před kostelem sv. Petra a Pavla - Staré Bohnice.
Pojďte se podívat na místa, kudy Bohnicemi kráčely dějiny. Budeme jim v patách od dob pradávných obyvatel, zastavíme se ve středověké osadě, dotkneme se vinařské minulosti, podíváme se do zemědělské usedlosti, zažijeme rozvoj průmyslu i založení léčebny, navštívíme kostelík i kostel. Počítejte tak 2 hodiny, a minimálně 2 km. Pro dospělé a starší 10 let.
Vstupné je zdarma!
Facebook
https://www.facebook.com/babileto/photos/gm.478689252503459/1655227251193979/?type=3
V rámci Babího léta Vás srdečně zveme na velmi zajímavou přednášku!
em. prim. MUDr. Michal Maršálek, CSc.
Kdy: 4.9. od 17:30 hodin.
Kde: Divadlo Za plotem (areál Psychiatrické nemocnice Bohnice)
Sdělení se zabývá smyslem a motivací pozdního díla rakouského sochaře F. X. Messerschmidta (tvorba z let 1770 – 1781). Umělec byl uznávaným portrétistou vídeňské aristokracie. Ve věku 33 let však u něj velmi pravděpodobně propukla psychóza, která vedla k jeho společenské izolaci, předčasnému penzionování a přestěhování z Vídně do Prešburgu (dnešní Bratislavy). Během posledních 13 let života se věnoval převážně tvorbě hlav s bizarními škleby v obličeji. Sochy ukazoval jen nejbližším známým a odmítal je prodat. Důvod jejich tvorby patří k největším záhadám historie umění. Překvapivá neshoda panuje v tom, co vyjadřují výrazy jeho soch. Identifikace výrazu obličeje je přitom jedna z nejdůležitějších věcí, podle které se člověk rozhoduje, jak se má k jinému člověku chovat. Není také jasné, proč bizarní hlavy tvořil. Nejpřesvědčivější bylo dosud vysvětlení kunsthistorika a psychoanalytika Ernsta Krise (1932), že Messerschmidt trpěl schizofrenním onemocněním.
Předkládám vlastní hypotézu , ve které odpovídám na otázky, zda byl sochař psychicky nemocný, co znázorňují jeho sochy a proč je tvořil. Sochař skutečně 1) trpěl onemocněním z okruhu schizofrenie (doloženy halucinace několika smyslů, perzekuční blud pronásledování duchy, vysoké riziko epigenetického rozvoje schizofrenie, když se narodil otci, starému 66 let). 2) V rámci schizofrenie u Messerschmidta ale došlo také k rozvoji akutní dystonie, neurologické poruchy, která se projevovala mimovolními škleby obličeje . 3) Tyto mimovolní výrazyna vlastní tváři považoval umělec za navozené duchy.
Podle dobových záznamů se totiž domníval, že lze získat nad někým moc tím, že mu na obličeji vyvoláme výraz svého vlastního obličeje. Vlastní dystonie tedy mohl interpretovat jako pokus duchů získat nad ním magicky moc. 4) Duchy se snažil přemoci stejným mechanismem – vytvořením sochy s výrazem vlastní dystonie vytvořil vlastně portrét ducha, a tím nad ním získal moc. Důvody jeho pozdní tvorby tedy nebyly estetické, ale magické. Přesně zachycoval varianty vlastní dystonie, protože z magické praxe je známo, že čím přesněji se popíše duch, tím snáz se nad ním získá moc. Hlavní nezodpovězená otázka: co chtěl výrazy svých soch říci, ztrácí smysl. Messerschmidt žádné výrazy nechtěl vyjádřit, pouze zaznamenával náhodné dystonické stahy v obličeji, které někdy mohly nějaký výraz připomínat. Messerschmidtova pozdní tvorba je v evropském umění zcela ojedinělý pokus umělce jak zvítězit nad svou duševní nemocí.
em. prim. MUDr. Michal Maršálek, CSc.
Psychiatrická nemocnice Bohnice
Ústavní 91
181 02 Praha 8 – Bohnice
www.bohnice.cz
Facebook